Facebook


Instagram


500px

ByLily

eliška & martin

Eliška, Éla, Elsa, Eli. Kamarádka a spolužačka už od základní školy. Prošly jsme si toho spolu opravdu hodně, stály jsme u životních okamžiků té druhé,
ať už se jednalo o první lásky, maturitu, přijetí na vysokou školu nebo právě zásnuby a v budoucnu i svatby jedné z nás. Neuvěřitelné, kolik zážitků život přinese a jaký dar je to mít s kým sdílet, ještě s někým, koho znáte tak dlouhou dobu. Chtěla jsem tedy pro Elišku a Martina speciální místo. Místo, které jsem objevila tento rok na jaře. To tu ještě kvetl lán kopretin a slunce zapadalo trochu v jiném úhlu, než tomu bylo teď v červenci. Kupodivu je tohle místo klidné,
i když je coby kamenem dohodil kousek od Kutné Hory a když přejdete jedno pole, tak koukáte na Kolín. I když to vypadalo, že západ slunce nebude kdoví jaký, šlo hlavně o to, zachytit tyhle dva, což se myslím povedlo. Kdo si ovšem počká, ten se dočká. Pomalým tempem jsme přešli louku a dočkali se i toho západu slunce, který byl ve finále opravdu na jedničku s hvězdičkou. Martin je šprýmař tělem i duší, takže o zábavu při zapadajícím slunci nebylo nouze,
což je vidět v druhé části fotografií. A takhle to tedy bylo, uvidíme se na svatbě v říjnu! 🙂

Eliška, Éla, Elsa, Eli. Kamarádka a spolužačka
už od základní školy. Prošly jsme si toho spolu opravdu hodně, stály jsme u životních okamžiků té druhé, ať už se jednalo o první lásky, maturitu, přijetí na vysokou školu nebo právě zásnuby
a v budoucnu i svatby jedné z nás. Neuvěřitelné, kolik zážitků život přinese a jaký dar je to mít
s kým sdílet, ještě s někým, koho znáte
tak dlouhou dobu. Chtěla jsem tedy
pro Elišku a Martina speciální místo.
Místo, které jsem objevila tentok rok na jaře.
To tu ještě kvetl lán kopretin a slunce zapadalo trochu v jiném úhlu, než tomu bylo teď
v červenci. Kupodivu je tohle místo klidné,
i když je coby kamenem dohodil kousek
od Kutné Hory a když přejdete jedno pole,
tak koukáte na Kolín. I když to vypadalo,
že západ slunce nebude kdoví jaký, šlo hlavně o to, zachytit tyhle dva, což se myslím povedlo. Kdo si ovšem počká, ten se dočká. Pomalým tempem jsme přešli louku a dočkali se i toho západu slunce, který byl ve finále opravdu na jedničku
s hvězdičkou. Martin je šprýmař tělem i duší,
takže o zábavu při zapadajícím slunci nebylo nouze,
což je vidět v druhé části fotografií. A takhle to tedy bylo, uvidíme se na svatbě v říjnu! 🙂

@Matyáš Novotný – výrobce webových stránek